|
|
Elastic proton-proton collisions at high energies
Procházka, Jiří ; Kundrát, Vojtěch (vedoucí práce) ; Osterberg, Kenneth (oponent) ; Nemčík, Ján (oponent)
Pod vlivem běžně užívaného (avšak velmi zjednodušeného) popisu Coulomb-hadronové interference, který navrhli West a Yenni (1968), byly protony považovány za "průhledné" objekty; pružné srážky se interpretovaly jako centrálnější než srážky nepružné. Tuto vlastnost lze dát stěží do souladu s tím, že při většině hadronových kolizí dochází při velkých energiích ke vzniku mnoha jiných částic. Pomocí obecnějšího eikonalového modelu bude ukázáno, že protony mohou byt interpretovány v souladu s běžnými představami, tedy pružné srážky jako periferálnější než srážky nepružné. Bude popsán současný experiment TOTEM na urychlovači LHC v CERN, který je zaměřený na měření pružného rozptylu a difrakčních procesů protonů při nejvyšších energiích, kterých kdy bylo dosaženo. Eikonalový model bude podrobně popsán, zobecněn a za různých předpokladů použit k analýze experimentálních dat pružného rozptylu protonů při energii 52.8 GeV (starší data z ISR změřená v CERN) a také při mnohem vyšší energii 8 TeV (nová data TOTEMu). Bude studován dopad daných předpokladů na určení několika veličin specifikujících hadronovou interakci. Zejména budou diskutovány předpoklady mající vliv na chování pružných srážek v závislosti na impaktním parametru srážených protonů.
|
|
|
Elastic proton-proton collisions at high energies
Procházka, Jiří ; Kundrát, Vojtěch (vedoucí práce) ; Sýkora, Tomáš (oponent) ; Dubnička, Stanislav (oponent)
Proton, jeden ze základních stavebních kamenů atomů, byl objeven okolo roku 1920. Jeho struktura byla od té doby intensivně studována zejména s pomocí srážkových proton-protonových experimentů. K hlavnímu pokroku došlo, když byly provedeny experimenty na světově prvním srážeči hadronů ISR v CERN, který byl v provozu v letech 1971 až 1984. Porozumění struktuře a vzájemnému působení této subatomární částici však zůstávalo značně neúplné. Pouze velice obecné modely byly k disposici, zejména v případě vyšších srážkových energiích, kdy existovaly velmi rozdílné druhy srážek. Modely pružných srážek zahrnovaly některé velice zjednodušující předpoklady nejasného fyzikálního významu. Vliv těchto předpokladů na fyzikální interpretaci se začal studovat, a určitého pokroku se dosáhlo, když byl navržen eikonálový model, který mimo jiné umožnil studovat závislost pružných srážek na hodnotách příslušného srážkového parametru od samého počátku. Avšak i když některé nové výsledky byly získány, mnoho nezodpověděných otázek zůstalo. Srážkový proces byl, např., označen jako pravděpodobnostní, ale příslušné pravděpodobnosti nebyly dostatečně definovány a určeny. Předkladaná práce proto...
|
host ::
RSS.